Oznamujeme Vám zahájení sezóny pálení v půli července – 15.7.2015.
Pod kotly se zatopí a ionty mědi budou opět pracovat na plné obrátky.
Archive for DŮM Č. P. 100
Příspěvek k výročí osvobození, konce II. světové války
Dům č. p. 100 v Dolní Libině se stal také součástí událostí, které se odvíjely v souvislosti s koncem II. světové války.
Když si vzpomínám, jak jsme se o válce učili ve škole, a porovnám to s informacemi, které jsou oživovány v těchto dnech na pozadí příběhů lidí, jejich vzpomínek … nedá se to srovnat.
Příběh židovské rodiny, která bydlela v našem domě je popsán v útlé publikaci, kterou si můžete otevřit ZDE. Je možné přijít k nám, prohlédnout si materiály o událostech.
Informace se z místa nevytrácí, energie se pouze pročistí, člověk si srovná vědomí.
Rodinný závod je cestou pro vznik a rozvoj malých firem.
Mnozí se diví, jak může ve firmách pracovat rodina, nahrazuje práci majitele? A co „děcka“, mohou vůbec pracovat a pomáhat? Je to legální, nelegální?
Nový občanský zákoník tomu vyšel vstříc. Tak abychom tomu rozuměli a zvykli si na to :-)…. Líbí se mi rozbor věci na wikipedii. Jelikož je to i naše cesta, tak to uvádím zde.
Rodinný závod je soubor obchodního jmění sloužící podnikatelským účelům, který vlastní některý člen rodiny a na jehož provozu se podílejí trvalou prací členové širší rodiny, aniž by byli společníky (obchodní) společnosti nebo měli sjednánu pracovní smlouvu. Do českého práva byl zaveden novým občanským zákoníkem (nabyl účinnosti 1. ledna 2014.), kde je upraven v §§ 700 až 707.
Důvody zavedení
Právní úprava rodinného závodu měla dle důvodové zprávy k občanskému zákoníku vyplnit prostor, kdy členové rodiny pro rodinný závod fakticky pracují, aniž se jejich práva a povinnosti spravují zvláště uzavřenou smlouvou. S takovými situacemi se lze setkat například v zemědělství nebo v pohostinských, hotelových a podobných provozech. Vyznačují se vesměs tím, že členové rodiny pracují pod řízením otce, matky, děda atp., aniž jsou jejich povinnosti a práva, a to nejen zaměstnanecké, ale i ve vztahu k závodu samotnému, nějak právně regulovány. V případě, že jejich právní vztahy nebyly v období do konce roku 2013 výslovně upraveny, řídily se ustanoveními o bezdůvodném obohacení, což nebylo vždy právě praktické pro řešení sporů.[1]
Dalším důvodem k právní úpravě rodinného závodu bylo východisko, že životní úroveň rodiny má být srovnatelná. Pokud na rodinném závodě pracují i některé z dětí, rodina je povinna zaopatřovat všechny členy rodiny i ty, jež se z nějakého důvodu neúčastní (např. z důvodů studijních, zdravotních apod.) nebo kteří se starají o rodinnou domácnost.[1]
Kdo může být členem rodinného závodu
Za členy rodinného závodu jsou chápáni: společně pracující manželé (nebo alespoň jeden z nich) a jejich příbuzní do třetího stupně nebo osoby, které jsou s manžely sešvagřené až do druhého stupně.[2] Tyto vyjmenované osoby jsou do rodinného závodu zahrnuty za předpokladu, že pro rodinu nebo rodinný závod trvale pracují. Teprve pak se považují za členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.[3]
O rodinný závod nejde, pokud již členové rodiny mají vzájemné právní vztahy smluvně upraveny (např. společenskou smlouvou, smlouvou o tiché společnosti, pracovní smlouvou nebo zakladatelským právním jednáním o založení obchodní společnosti nebo družstva). Pokud se na provozu rodinného závodu podílejí oba manželé, nepoužije se na jejich právní vztahy právní úprava rodinného závodu, ale manželské majetkové právo (§§ 708 až 750 občanského zákoníku).
Pravidla fungování rodinného závodu
Stěžejní rozhodnutí jsou přijímána většinou hlasů členů rodiny zúčastněných na provozu závodu. Nezletilé členy závodu při hlasování zastupuje jejich zákonný zástupce (rodič), nesvéprávné osoby opatrovník.
Základním právem všech členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu je právo podílet se na zisku z tohoto provozu.[3] Je zřejmé, že podíl na zisku má odpovídat míře, v jaké se člen rodiny podílí na dosažení tohoto zisku, doslova v míře odpovídající množství a druhu své práce.[1]
Pro rodinný závod jako zařízení, jehož podstatou je společenství zúčastněných osob, je rozhodné, kdo se provozu rodinného závodu účastní, ne to, kdo je jeho vlastníkem, proto mají všichni členové rodiny, kteří se na práci podílejí právo spolurozhodovat o zásadních otázkách, které se týkají nakládání s tímto vlastnictvím a také co se bude dělat s přírůstky k tomuto vlastnictví a s tím, jak bude s úrodou naloženo, a to bez zřetele na vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto závodu[4] – právě proto, že jde o zdroj obživy jich všech a celé rodiny. Dalším právem je rozhodování o přijetí dalšího člena.
Příběh domu č. p. 100 (Dolní Libina, dříve Stránka)
Dům který hovoří. Už jsme si na to zvykli. Ale nebylo to tak vždycky… Když jsme se nastěhovali do zdejšího domu působily na nás různé věci. Obtížně se to popisuje, ale okolnosti nás svedly k dopátrání se historie domu spojené s životem jediné židovské rodiny žijící ve své době v Libině, panu Jonasi Wolfovi a jeho dětem.
Zejména díky předešlé majitelce domu paní Jitce Hekšové, jsme získali vzpomínky na události, které se, jak jsem vnímala, týkaly nás všech.
Příběh a události byly natolik vypovídající, že jsem se rozhodla, že udělám, co je v mých silách, abych příběh zprostředkovala dál lidem, kteří navštíví tento dům, dětem, kteří se učí o okolnostech, které píší historii. Bylo to tak blízko. A tak v kontrastu s touto dobou.
Příběh je připraven i pro vás :-).Rodina J. Wolfa / týká se to nás všech
