Palírna Dolní Libina 100

Usušením je ovoce dostatečně konzervováno bez použití chemických přípravků. V sušírnách se sušilo kouřem (dymné), teplým vzduchem (bezdymné) nebo oběma současně (polodymné). Díky sušárnám, které usušily za sezonu několik metráků ovoce, dokázali naši předkové zpracovat úrodu ze svých sadů. Připravili si tak na dlouhou zimu zásoby sušeného ovoce, jež bylo nedílnou součástí stravy a používalo se k přípravě mnoha pokrmů – polévek, omáček, nádivek, rozemleté sušené hrušky ahrazovaly cukr. Sušená jablka, hrušky a švestky tradičně nesmí chybět u Štědrovečerního stolu. Během procesu sušení se odpaří většina vody a současně se zachovají cenné vitamíny, cukry a minerální látky. Usušené ovoce si zachovává lahodnou chuť, pěknou barvu, vůni a pružnost.

Pálení neboli destilace zkvašeného ovoce je způsob zpracování ovoce, který se používá odnepaměti. V destilačním zařízení se oddělí líh a ostatní látky z vroucího prokvašeného ovocného mače. V naší pálenici, která je zde již téměř 150 let, používáme stále klasický způsob destilace, kvůli kterému k nám přijíždí několikátá generace zákazníku s důvěrou. Výsledkem je velice silný ušlechtilý. K historii. Procedura pálení alkoholu je stará tisíce let, již na konci 4. tis. př. n. l. ji používali obyvatelé Mezopotámie. Původně byl alkohol využíván pouze k lékařským a ranhojičským účelům a v magii, poté k výrobě vonných esencí. Teprve později začal být užíván jako nápoj vyvolených. Jeho rozšíření mezi prostý lid způsobili až Řekové. Byly mu přikládány významy v posilování mysli, srdce a obnově „mládeneckých“ sil. Dlouhou a bohatou tradici má výrobě alkoholu i u nás.

Víte, že? Nejrozšířenější způsoby konzervace čerstvého moštu používané v domácnostech: - Pasterace při teplotě 75-79 °C. Ztráty vitaminů a dalších hodnotných přírodních látek nejsou vysoké . Zamrazení moštu. Nejméně pracná konzervace, při níž se používají vhodné pet lahve. Chuť moštu se nezmění. . Konzervace křenem. Do 10 litrů moštu se přidá 5 lžic nastrouhaného čerstvého křenu, roztok se přelije do lahví a zavíčkuje bez zavařování. Křen spadne ke dnu sklenice, uchová mošt na dlouhou dobu, zároveň mu dodá charakteristickou lehce štiplavou zajímavou příchuť. . Dalším způsobem je vysíření demižonu a následné uskladnění moštu ve sklípku. . Z moštu můžeme také vyrobit víno nebo ovocný ocet. Příprava těchto produktů probíhá ve skleněných demižonech, a musí být sledován průběh přípravy a kvašení.

Dolní Libina je položena v údolí vymezeném třemi pahorky – západně Bradlem, severně Brdem, východně Křížovým vrchem. Libina je nejníže položenou obcí Šumperského okresu u vstupu do Uničovské plošiny. Zejména jihovýchodní a jihozápadní mírné svahy jsou vhodné pro zakládání ovocných sadů. Využívali toho naši předkové, kteří se zde věnovali ovocnářství. Svědectví o ovocnářské tradici nám podávají nejen ovocné stromy v zahradách, sadech a alejích, pestrá škála odrůd ovoce, ale i dochované receptury pro jejich zpracování.